Částečné úvazky – pro koho se hodí?

14.01.2020

Částečné úvazky jsou v ČR stále nedoceněnou formou spolupráce. V ČR takto pracuje pouze sedm procent zaměstnanců. Dost možná to souvisí s celkově průměrným až podprůměrným ohodnocením práce jako takové (např. knihovníci s VŠ) a také přesvědčením, že nelze práci vykonat efektivně v kratším čase.

V době, kdy je ve světě už běžnou formou výkonu pracovních povinností také práce z domova (homeoffice nebo tzv. remote work), je tento postoj české firemní kultuře spíše na obtíž.  

Jak velké množství zaměstnanců tvoří ti, kteří pracují na částečný pracovní úvazek v dalších zemích Evropy? 

V Nizozemsku pracuje na částečné úvazky více než polovina lidí. V Rakousku, Velké Británii nebo Německu to je okolo 26% lidí. Práce na částečný úvazek často využívají studenti, rodiče menších dětí (nebo i odrostlejších se speciálními vzdělávacími potřebami), lidé chronicky nemocní, lidé s částečnými invalidními důchody a starší zaměstnanci, kteří příležitostně pečují o staré rodiče.

Ne každý, kdo o někoho pečuje, dosáhne na příspěvek na péči a může (nebo chce) zůstat pečujícím na "plný úvazek". Být zaměstnán na částečný úvazek může být také zajímavou formou spolupráce pro někoho, kdo chce podnikat, ale nemá zdroje a chce svoje podnikání rozvíjet pozvolna. Tento typ spolupráce může být zajímavý ze stejného důvodu také pro kreativní profese nebo lidi, kterým vydělává nějaké peníze jejich koníček (sport, včelařství, atd.). 

O úpravu pracovní doby může požádat také těhotná žena. 

Pro firmy má tento typ zaměstnávání pracovníků hlavní efekt v tom, že si může takto udržovat kvalitní zaměstnance, kteří jsou loajální a dobře si organizují svoji práci. Navíc je to zcela přirozený benefit. A je to i dobrý signál pro nové zaměstnance, že je firma zdravá, že je možné si navzájem vyjít vstříc, pokud se cokoliv v životě neplánovaně změní.

Odvody se počítají stejně jako v případě osmihodinové pracovní doby. 

Je to klasická pracovní smlouva, která má pouze upravenou pracovní dobu dle vzájemné dohody. Na odvody tedy nemá vliv délka pracovní doby, ale výše mzdy. Nejméně v případě zdravotního pojištění však musí být odvedena částka, která se odvíjí od výše minimální mzdy stanovené pro daný rok. V roce 2020 je minimální mzda 14.600, - Kč. Minimální výše odvodu na zdravotní pojištění je 13,5% (tj. 1.971, - Kč). Pokud si zaměstnanec nevydělá 14600 Kč, dopočet do minima se odečítá z jeho čisté mzdy. Fyzicky však peníze odvede zaměstnavatel. Odvody na sociální pojištění činí 31,5% z hrubé mzdy (25 % platí zaměstnavatel, 6,5 % zaměstnanec). Zde výše minimální mzdy, ani minimální výše odvedené částky stanovená není. Připravovaná novela zákoníku práce má také měnit výpočet čerpání dovolené z odpracovaných dní na hodiny (pravděpodobně od ledna 2021).

Samozřejmě ne ve všech provozech je toto možné, ale tam, kde tomu nebrání závažné překážky, není třeba se tohoto typu úvazku bát. 

Lidé, kteří se pro částečný úvazek rozhodnou, mají většinou velmi dobře srovnané svoje priority a umí si svoji práci dobře zorganizovat. Zaměstnanec nemusí být rozpolcen mezi svým soukromím (a jeho nároky) a obživou a může odvádět svědomitě svůj díl práce. Odměna za tuto práci má být férová, protože není vhodné, aby člověk, který se vědomě rozhodl, že se bude věnovat stejnou měrou výchově dětí nebo péči o nemocné rodiče a práci, byl trestán celoživotně. Nejprve nízkou odměnou za práci, později nízkým důchodem.