Dejte do toho víc radosti

23.03.2020

Už jste někdy zažili pocit, že se i přes všechnu snahu věci nevyvíjí tak, jak byste potřebovali a že vynaložené úsilí neodpovídá výsledkům? Že ať děláte, co děláte, je to jako jít hlavou proti zdi?

Věřím, že každý z nás si v životě prošel nějakým nezdarem a je velmi osobní otázkou, co mu tahle zkušenost přinesla. 

Když některá oblast v našem životě nefunguje tak, jak bychom si představovali, neznamená to nutně, že je všechno špatně. Možná je to příležitost něco změnit. Možná je to signál, že bychom se měli něco naučit, možná se máme někam posunout..

Znáte ten citát, že život pochopíme zpětně, ale žít ho musíme dopředu...

V těchto dnech negativní pocity a strach dostihly hodně lidí.  Ruku v ruce se sociální izolací, strachem o práci a faktem, že nevíme, co bude dál, není vůbec jednoduché udržet si nadhled a neklesat na duchu. 

Na druhou stranu, ve světě nemusí vždycky řádit jen koronavirus, abychom se cítili pod psa a dostavil se pocit úzkosti, bezmoci nebo nezdaru.

Proč? Protože zkrátka nemáme situaci pod kontrolou, ačkoliv bychom ji zoufale kontrolovat chtěli. 

Všimněte si slova zoufale a jen tak o něm chvilku přemýšlejte. Možná jste právě teď zoufalost pocítil. A pokud ano, možná pozorujete, že to není příjemný pocit.

Co jsem vám tím chtěla ukázat? 

Že na co dáváme vědomě či nevědomě pozornost, to roste. 

Pokud se tedy budeme v současnosti soustředit na pocity jako strach, zoufalství a bezmoc, budeme se cítit čím dál víc zoufale, bezmocně a vystrašeně. A k čemu nám to bude? K ničemu. Protože se stejně trápíme jen tím, na co nemáme vliv a co nemůžeme změnit. 

Když něco nemůžeme změnit, musíme se naučit to přijmout.

Nesnažte se proto mít kontrolu nad tím, co bude. To nejde. Jediný efekt, který se dostaví, je ten, že vaše obavy porostou. A s růstem obav možná poroste i marná snaha věci napravit a to bude mít za následek další stres pramenící z pocitu marnosti. 

Zní to jako začarovaný kruh nebo cesta do pekla? Pak víte, o čem mluvím. 

Rada zní, dejte do toho víc radosti.

A přijměte to, co nedokážete změnit. To neznamená, že se teď na všechno vykašlete a od téhle chvíle vás nikdo a nic už nebude zajímat.. Ale znamená to koncentrovat se na přítomný okamžik a problémy řešit postupně, jak budou přicházet. A také přemýšlet nad tím, čím se zatím zabavíte

A teď si všimněte toho slova bavit se. Víte, jak jsem psala nahoře o tom, že čemu věnujeme pozornost, to roste? Jaké pocity ve vás probouzí představa, že můžete dělat něco, co vás baví? Že teď máte prostor udělat někomu radost.  Že se vám nabízí příležitost někomu pomoci nebo být prostě pro někoho užitečný?  A co třeba být užitečný sám sobě?

Co by to tak mohlo být? A co by vám mohlo přinést, kdybyste tohle dělali denně? Jak by vypadal váš den, kdybyste se probouzeli s myšlenkou, na co se dnes můžu těšit, na místo myšlenky, co dnes musím stihnout nebo co mě, pro boha, zase čeká. Pozorujete ten rozdíl?

Možná někteří z vás namítnou: "Za to nám nikdo nezaplatí." Nebo: "To jsou kecy, ten luxus si bohužel nemůžu dovolit." Ono, popravdě řečeno, když přijde krize, tak záruku toho, kdo nám co zaplatí, nemáme nikdo. A opět se dostáváme o pár řádků výše. Na to totiž nemáme potřebný vliv. O to důležitější je dělat něco, co nás naplňuje radostí nebo nám něco smysluplného přináší. Ať je to cokoliv. A to ovlivnit můžeme. A ne vždycky je něco takového otázka peněz. Někdy stačí si to dovolit nebo dát tomu tu prioritu.

Je jen na vás, jestli chcete svoje dny prožívat i přes krize smysluplně, nebo ve stresu nad tím, co nejde změnit..

Ernst Hemingway řekl: "Klid, to není nějaké místo na planetě, kde chybí hluk, problémy, ohrožení. Klid, to je místo v nás samotných." 

A tady je pár užitečných otázek a technika, jak pracovat sám se sebou.

Najděte si chvilku klidu, kde vás nikdo a nic nebude rušit. A jen tak se zamyslete a položte si otázky:

  • "Za co jsem v životě vděčný? Za co ještě? A co ještě? A za co ještě jsem v životě vděčný..? A ptejte se tak dlouho, dokud vás ta vděčnost celé neprostoupí.
  • "Co jsem si díky tomu, co právě teď prožívám, uvědomil?"
  • "Co jsem se díky tomu, co se děje o sobě nového dozvěděl?"
  • "Co se můžu díky tomu všemu naučit?"
  • "Jak můžu dostat do svého života víc radosti a smysluplnosti?"

A jen tak si ty pocity a přicházející odpovědi užívejte.. A dávejte do toho tu radost. A když se vám bude chtít, tak si to napište na papír...

Přeji vám všem dny plné radosti navzdory, anebo ještě lépe, díky tomu, co teď prožíváme.  

Lenka Mazalová

A pokud byste potřebovali víc nasměrovat, poskládat si myšlenky, nebo se přenést přes svoje obavy, ozvěte se. Jako koučka vám ráda pomůžu i on-line.

Více o koučování a jak to funguje, najdete zde...