Kritika zaměstnavatele na sociálních sítích. Ano či ne?

03.07.2018

Většina z nás ráda komentuje dění ve firmě. Řekla bych, že je normální si čas od času postěžovat na nízký plat, neschopného šéfa nebo na otravné kolegy. Důvodů pro kritiku se najde vždycky dost. Vyventilujeme emoce a jedeme dál. 

Díky internetu a zejména sociálním sítím je snadné sdílet svoje myšlenky veřejně. 

A mnohdy nám vůbec nedojde, jaký dopad mohou mít i zdánlivě nevinné komentáře.

Je rozdíl, když si však ulevíme před kamarádkou v kavárně, nebo si zanadáváme v uzavřené skupina na facebooku. V tomto případě se jedná o chráněnou kritiku a nic se neděje.

Problém může nastat, když veřejně na svůj time-line vyvěsíme nelichotivé komentáře na firmu, kde pracujeme nebo si vylíváme srdce zákazníkům. A je přitom jedno, že si tykáme a máme s nimi přátelské vztahy. Tohle je už prostě přes čáru. Jedná se o nechráněnou kritiku zaměstnavatele a ta může mít svoje následky.

Zaměstnanec má právo na svobodu projevu, nebo ne?

To sice má... Nicméně toto právo naráží na právo zaměstnavatele na ochranu jeho dobrého jména. A pokud je pověst zaměstnavatele ohrožena nebo poškozena vlivem kritiky, jednal zaměstnanec v rozporu s tzv. oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Neoprávněná kritika představuje porušení pracovních povinností. Dle míry porušení pak může zaměstnavatel uložit zaměstnanci příslušné postihy (např. vytýkací dopis, v krajním případě i okamžité zrušení pracovního poměru).

V praxi to znamená, že zaměstnanec by se měl zdržet jakýchkoliv veřejných projevů, které by dobré jméno zaměstnavatele a jeho dobrou pověst narušily nebo snížily. Jednoduše, zaměstnanec je povinen vůči zaměstnavateli určitou mírou loajality.

Existuje vůbec něco jako přípustná kritika zaměstnavatele?

Ano, ale má svoje pravidla, která upravil Nejvyšší soud. Tzv. přípustná kritika musí vycházet z pravdivých podkladů nebo podložených tvrzení. Resp. kritizující zaměstnanec musí být připraven spolehlivě doložit ověřitelná fakta. Přiměřeně k těmto faktům pak musí formulovat i svoje hodnotící výroky. 

I pravdivé tvrzení může totiž zasáhnout do práva na ochranu dobré pověsti zaměstnavatele. Opatrnost, slušnost a zdrženlivost jsou rozhodně namístě, neboť kritika nesmí zkreslit skutečnost. A použitá slova nesmí překročit společenské mantinely. V opačném případě se jedná o pomluvu nebo nepřípustnou kritiku.

Pozor! Zaměstnavatel může s kritizujícím zaměstnancem zrušit  pracovní poměr i okamžitě.

Musí však doložit, že se jednalo o neoprávněnou a nechráněnou kritiku (tj. veřejnou), která může zaměstnavateli způsobit škodu. Tím se myslí např. také to, že kritizující zaměstnanec přeruší svoji práci (místo aby pracoval, kritizuje = předstíraná práce) i práci ostatních zaměstnanců (velký počet lidí o tom diskutuje a nepracuje. Tím se narušil běžný chod zaměstnavatele. 

A co vy, dáte si příště větší pozor na to, jak a hlavně kde se vyjadřujete o svém zaměstnavateli a lidech, kteří tam pracují? 

Zaměstnanci si často myslí, že po pracovní době si mohou dělat, co chtějí. Často ani nemají špatný úmysl. Neuvědomují si však, že některé povinnosti musí dodržovat neustále.